Pohraničí a Otmuchovská jezera
V předchozím článku si můžete přečíst,že jsem víkend téměř před dvěmi měsíci trávila v Adršpachu a že bydlím v Ostravě. Tam jsme jeli přes ČR,ale zpátky jsme se rozhodli jet přes Polsko-a to bylo něco. Jela jsem jenom já a tata,takže jsem ho podle mapy navigovala,jeli jsme po samých bílých cestách.Ve chvíli jak jsme vyjeli z Broumova a pustili jsme se do těsného pohraničí a uviděli jsme jeseníky z druhé strany-všechno se začlo měnit. Jeli jsme skrz červěná pole,viděli domky stavěné pravděpodobně v německé architekruře totálně rozpadajícíse,ale přesto to tam mělo své kouzlo.Staré mlýny a na obzoru dřevěný kostelík.
Projeli jsme pohraničím a vjeli do Nowe Rudy,poté jsme se ubírali směr Klodzko.Ve chvíli,jak jsme vjeli do klodzka se rozcestníky změnily z dost malých na téměř neviditelné,proto jsme se jednou vraceli.Zdálo se mi,že snad každý,kdo se potácel po cestě měl v sobě snad deset piv.Když jsme se vymotali z té dupy,pokračovali jsme na Zloty Stok.Poté už všeprobíhalo hladce.Krátce jsme zastavili u Otmuchovského jezera,to druhé jsme viděli jen z dálky.Pak jsme nabrali směr Nysa,Prudnik a do Trzebiny,což je přechod.Nikde žádné značky typu,že vjíždíme do Čr,ale známkou byla cesta,které se z šíleně houpající,rozbité změnila na rovnou a nerozbitou a už jsme byli v Krnově.
Bylo to poprvé,co jsem pohraničí viděla..a určitě bych ho chtěla vidět znovu:)